Akciová horečka trvá. GameStop opět prudce posílil.
GameStop, firma, která zažívá turbulentní období. Kvůli zásahu drobných investorů titul od začátku letošního roku připsal k dobru téměř 387 procent. Ve středu 25.2.2021 akcie znovu posílily, tentokrát to ale nikdo nečekal. A to na začátku roku měl GameStop tržní kapitalizaci asi 1 mld. USD. Byl to tedy víceméně nevýznamný akciový titul. V jednu chvíli minulý týden dosáhl tržní kapitalizace 22 mld. USD
Akcie GameStopu si během středečního
obchodování připsaly 103,94 % a uzavřely na 91,71 dolaru za kus.
Vrátily se tak zhruba na úroveň ze začátku tohoto měsíce. Kvůli prudkým
výkyvům ceny bylo ve středu obchodování s těmito akciemi dvakrát
přerušeno, rostly však i po uzavření burz. Objem obchodovaných akcií byl
zhruba třikrát vyšší než pětidenní průměr, uvedla stanice CNN s odkazem na data analytické společnosti Refinitiv. Členové fóra Wallstreetbets
na Redditu neskrývali své nadšení. Tito převážně drobní investoři z řad
jednotlivců dokázali v lednu vyhnat cenu akcií GameStopu z necelých 20
dolarů na téměř 500 dolarů za kus. Podařilo se jim to hromadnými
koordinovanými nákupy, jimiž vyšachovali z hry řadu velkých investičních
fondů, které naopak sázely na pokles ceny.
Překotný růst ceny akcií GameStop přichází den poté, co společnost oznámila odchod svého finančního ředitele Jima Bella. Podle amerických médií byl manažer nucen odstoupit na nátlak vlivných investorů, kteří nebyli zajedno ohledně budoucí firemní strategie. Společnost, jejíž hlavním zdrojem příjmů zůstává fyzický prodej videoher, je poslední tři kvartály ve ztrátě a musí uzavírat stovky svých poboček. Ztráta se pohybuje řádově kolem 70 mil SD/kvartál. Firma měla dle posledního výkazu ekvitu asi 300 mil USD. Tedy v podstatě nic moc. Učebnicový příklad firmy v problémech. Bilanční suma 2,2 mld. USD, tedy zadluženost na aktiva asi 88 %. Navíc ve ztrátě a v byznyse, který jde od desíti k pěti. S nástupem služeb typu Steam nebo značkových online prodejců videoher/počítačových her je GameStop něco jako provozovatel videopůjčovny v 21. století. Vrchol má firma dávno za sebou. Na svém vrcholu byla firma v letech 2014 až 2016. V případě akcií GameStop se sešlo několik faktorů, které způsobily současný akciový skandál:
- Firma bez nějaké extra složité analýzy vykazuje znaky problémového
titulu bez atraktivní budoucnosti - Emoce s firmou jsou spojené velice silné - dokázala mobilizovat
své příznivce z řad zákazníků, kteří s ní měli silnou vazbu - Byla to malá firma - velké množství drobných investorů dokáže významně zahýbat s kurzem
- Existence "nepřítele" v podobě hedgeových fondů, kteří GameStop shortovali
- Short může být hodně bolavý, když dojde k významnému růstu akcií. Stejnou taktiku proti shortujícím investorům použila mj. i Tesla. Shorterů se zbavíte jednoduše. Tím, že jim dojdou peníze. Nebudou s vámi bojovat do roztrhání těla. Na rozdíl od těch, jejichž živobytí je na ceně akcií firmy odvislé. A takových lidí není obvykle málo. Navíc dostat na svou stranu nějaké insidery nebo sympatizanty, kteří budou s vámi v long pozici, není zas tak těžké. Shorteři v takových situacích tahají za kratší konec. A právě na případu GameStop se ukazuje, jak je shortování ošemetné. Spekulovat na pokles hodnoty akcií je věc, která v zásadě nikomu a ničemu neprospívá. Tyto operace vedou k destabilizaci akciového trhu. Což se zcela jasně potvrzuje na případu GameStop, ale také na příkladu akcií Tesla.
Wall Street se postavil k celé akci jako k něčemu, z čeho je znechucen.
Pravdou ovšem je, že dostal ochutnat tak trochu své vlastní medicíny.
Není to tak dlouho, kdy jsme psali o fenoménu s nákupem bezcenných
kupních opcí na vybrané hvězdy amerického akciového trhu. Tyto
manipulace s opcemi pochopitelně zásadně přispěly k růstu titulů, jako
jsou Apple, Microsoft, Amazon, Netflix a zejména Tesla. Nicméně v tomto
případě se jedná o firmy s vůbec největší tržní kapitalizací na planetě,
takže se na to nahlíží ve finančních médiích o řád méně závažně. Důvod
je jasný. Protože z růstu hodnoty těchto akcií velcí hráči profitují.
Zatímco z růstu hodnoty firem typu GameStop nebo Koss corp nic nemají.
Svým způsobem je to ale pokrytectví. V absolutních číslech je zde svět
znepokojen tím, že GameStop, jehož hodnota je v řádu stovek milionů USD
až nižších jednotek miliard USD, vystoupala o virtuálních 20 mld. USD.
Ale to, že Tesla má tržní kapitalizaci 800 mld. USD, zatímco reálná
valuace je hluboko pod 90 % tohoto čísla, svět nechává v klidu.
Brokeři typu Robinhood dokonce zamezili obchodovat s akciemi GameStop. Z
toho se dokonce stalo politické téma, kterým se zabýval dokonce i Bílý
dům, když téma zvedla jedna z nejpodivuhodnějších figur americké
politiky Alexandra Ocasio‑Cortezová. Ta se veřejně rozhořčovala nad tím,
že Robinhood vyřadil ze hry retailové investory, zatímco hedge fondy
mohly nadále s akcií obchodovat.
Situace okolo GameStop nám ukazuje
jednu věc. A to, že americký akciový trh je nemocný. Na jedné straně
jeho důvěryhodnost zcela likviduje technologický rozvoj. Zní to jako
šílenost, ale je to tak. Lidé si dnes mohou obstarat jakékoliv informace
o firmách, jaké chtějí. Výsledek je ale takový, že si neobstarávají
prakticky žádné a nakupují a prodávají akcie zcela impulsivně na základě
emočních rozhodnutí. Na druhé straně je tady skupina "finančních vlčáků",
kteří se v tomto světě naučili chodit. Ti na lidské hlouposti v zásadě
vydělávají. Pak zde máme skupinu tradičních akciových investorů,
kteří se chovají, jako by se nic nezměnilo. Jedou si pořád Grahamovu
školu fundamentální analýzy a sází na to, že trh se bude chovat
racionálně. Tato skupina je vhodně doplněna o staré finanční žraloky,
kteří jsou zase zvyklí využívat staré hry, jak vydělávat na lidské hlouposti. A v neposlední řadě zde máte Fed, který svojí expanzívní
monetární politikou výrazně snížil nároky investorů na výnosy. To je
věc, která zásadně ohýbá valuace. Výsledek je neuvěřitelný chaos,
který nikdo nemá pod kontrolou. Systematické riziko spojené s
investováním do akcií obecně roste a akciový trh je mnohem méně čitelný a
odehrává se na něm obrovské množství spekulací, které s klasickou
funkcí kapitálového trhu nemají nic společného. Taková základní věc,
jakože investovaný kapitál by se investorovi měl vrátit se ziskem za
nějaký čas ze samotné držby, už připomíná debatu o budoucnosti Wankelova
motoru. Americký akciový trh je dnes dekadentní marketingové nic, kde
majoritu hodnoty tvoří "diskontovaná hodnota světlých zítřků" zabalená
do líbivého marketingu, kde se každý "prd" označuje za převratnou
technologii. Skutečná hodnota majetku to není. Je to Potěmkinova
vesnice. Můžeme si dále lhát do kapsy, že firmy jako Apple nebo Tesla
mají hodnotu ve výši její kapitalizace. Pravda je taková, že by tuto
cenu za ovládnutí těchto firem v rámci reálné tržní transakce v prodeji
firmy do soukromých rukou nikdo nezaplatil. Zaplatili byste za firmu,
která má roční zisk 57 milionů korun 2,25 mld. CZK? Asi sotva. Nebo za
firmu, která má EBITDA 2 miliony, zaplatili byste 800 milionů? Kdybyste toto udělali
jako šéf nějaké firmy, že byste takovou firmu koupili za firemní peníze,
tak máte jasné porušování péče řádného hospodáře. Když to ale
vynásobíte 1000 násobkem a provedete v USD, tak je to "normální" nákup fondového
kapitálu na akciích Apple a Tesla.
GameStop není problém. To je hra party fanoušků, kteří chtěli potrápit pár kravaťáků, jenž chtěli zatočit s firmou, kde oni trávili své dětství. Nenechme se tedy rozptylovat touto pseudokauzou, která odvádí pozornost od skutečných problémů akciového trhu. Tedy neuvěřitelného bobtnání goodwillu, který dosáhl aktuálně hodnoty 69 tisíc mld. USD. Opravdu je problém GameStop, kde se ho vyčarovalo 21 mld. USD?
Zdroj: YDC, ComSense, Refinitiv, ČTK