Senát USA schválil pomoc americké ekonomice za 1,9 biliony dolarů

Senát Spojených států schválil soubor opatření v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun) na podporu americké ekonomiky postižené pandemií covidu-19. Senátoři po maratonu debat, vyjednávání a pozměňovacích návrhů přijali jeden z největších legislativních balíků v historii Spojených států, napsala agentura Reuters. Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak nyní o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. "Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku," míní ekonom Lukáš Kovanda.

Balíček obsahuje například následující položky:

Při pohledu na konkrétní položky je do očí bijící fiskální stimul USA například s Českou republikou, která se zmohla na rouškovné pro důchodce a omezeně fungující covid nájemné. Navíc je třeba si uvědomit, že se jedná o již druhý fiskální stimul po první Trumpově covidové injekci z jara loňského roku. Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě "helikoptérového shazování" sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace

Samozřejmě můžeme na celou záležitost nahlížet okem Miltona Friedmana nebo Johna M. Keynese. Liberální ekonom těžko bude jásat při pohledu na takovou obrovskou míru přerozdělování zdrojů. Na druhou stranu pořád je lepší keynesiánský pohled než pohled populistický, který přináší jen navýšení mandatorních výdajů a prohlubuje strukturální deficit. Ekonomika žádného vyspělého velkého státu nejede na čistě friedmanovských principech z mnoha důvodů, ačkoliv po tom jistě nemalé množství lidí oprávněně touží. Ve světě, kde je vysoká míra přerozdělování, není jednorázový fiskální stimul tak škodlivý, pokud se zvládne zaplatit dluh, který vygeneruje. Balíček se nesetkal s podporou republikánů, kteří kritizují jeho nadměrný objem a zároveň upozorňují, že část těchto peněz nebude přímo věnována na řešení pandemické krize.

Americká veřejnost se nicméně zdá být pro tento návrh většinově. Výzkum Quinnipiacké univerzity ukazuje, že balíček podporuje 68 % Američanů. V rámci voličů republikánů je pro 47% populace. Jedná se tak o jeden z nejpopulárnějších návrhů zákona za poslední dekády. Pro demokraty však není schválení balíčku stoprocentním vítězstvím. Jednou z částí návrhu nového zákona je i zvýšení minimální federální mzdy ze 7,25 na 15 dolarů za hodinu (jednalo by se o první zvýšení této mzdy od roku 2019).

Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz kompenzoval. Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě "helikoptérového shazování" sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace.

Zmíněný Bidenův balík opatření povzbuzuje i růst cen ropy, které se nakonec projeví i v rychlejší inflaci v Česku. Když přes 85 procent Američanů dostane na ruku od vlády 1400 dolarů, je zřejmé, že podstatnou část sumy utratí za benzin či naftu. Případně jim po zaplacení pohonných hmot zbude více peněz na něco dalšího, což povzbudí poptávku třeba po potravinách či oblečení. Nároky na přepravu tedy stoupnou, což ve výsledku opět zvýší poptávku po palivech, tedy i cenu ropy.

Podle Kovandy by měl růst inflačních očekávání dělat vrásky na čele dělat i české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády se strmě blíží 1,9 procenta ročně a je tak nejvyšší od jara 2019. Tehdy však byl ekonomický boom, nyní krize a útlum. Takový vzestup úroků vládě prodražuje obsluhu dluhu, který i letos enormně naroste. Kabinet tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by však rostly i bez navyšování dluhu. Kvůli tomu však porostou tím rychleji, takže to umocní celkový růst nákladů obsluhy. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje.

Zdroj: YDC, ComSense, ČTK